Křížkovského 12 a 14
Současnost Virtuální prohlídka Fotogalerie Projekty a dotace Historie
Kanovnické rezidence v proměnách času
Historie a architektura univerzitních budov na Křížkovského ulici 12 a 14
Obě rekonstruované univerzitní budovy byly původně kanovnickými rezidencemi, součástí unikátního souboru palácových staveb v opevněném olomouckém Předhradí. V blízkosti se nacházel kostel sv. Petra, u něhož bylo roku 1063 obnoveno moravské biskupství. Sídlem kapituly se stala bazilika sv. Václava, kterou nechal postavit biskup Jindřich Zdík roku 1141. Kapitula se později rozrostla na 16 členů, v 18. století bylo 14 sídelních a 17 nesídelních kanovníků. Přijímání do kapituly podléhalo přísným kritériím, včetně univerzitního vzdělání a kněžství, a od 1665 do 1881 byli vybíráni výhradně šlechtici.
Kanovníci využívali prebendy, včetně hospodářských dvorů a čestných titulů. Obsazování kanonikátů bylo ovlivněno papežskou kurií a dalšími interventy. Hradby Předhradí, zmiňované roku 1331, sloužily jak k obraně města, tak později jako zahrady s altány a sochami. Gotické kanovnické rezidence byly vestavěny do těchto hradeb, jak ukazuje odkryté zdivo na Křížkovského ulici č. 12.
Rezidence na Křížkovského 12 byla domovem významných kanovníků. Například biskup Martin Göschel, který později konvertoval k novokřtěncům, byl vězněn za odpadlictví. Jan Felix Želecký z Počenic ji barokně upravil v letech 1711–1730. Mezi další významné obyvatele patřil Jiří Jindřich Mayerswald, děkan kapituly, který financoval výstavbu Loretánské kaple v katedrále. Wolfgang Kajetán hrabě Wildenstein a Josef Antonín Bedřich Quentell, oba vzdělaní v Římě, působili jako mecenáši kostelů. V roce 1881 se kanovníkem stal Anatole hrabě d’Orsay, podporovatel českého kulturního života v Olomouci.
Architektonicky se rezidence vyznačuje čtyřkřídlou dispozicí s nádvořím. Nejstarší, jižní křídlo, je goticko-renesanční a obsahuje privátní kapli s křížovou klenbou a heraldickou výzdobou. Barokní přístavby vznikly v první třetině 18. století. V patře se nachází freskově vyzdobená kaple z doby kanovníka Quentella. Fasáda obrácená do hradebního parkánu má lodžie s toskánskými sloupky a iluzivní průčelí. Kaple v rezidenci jsou dnes zachovány, avšak bez původního mobiliáře.
Po roce 1950 vznikly v budově Křížkovského 12 byty a sklady, po opravách v 80. letech začala prostory užívat univerzita. Současný vzhled získala rezidence Křížkovského 12 po velké rekonstrukci v roce 2014.
Víte o spojovacím mostu z Křížkovského 12 do vedlejší budovy Křížkovského 10? Klene se nad úzkou uličkou mezi dvěma sousedními součástmi FF, kudy se rychle dostanete do Parkánových zahrad FF a dále po schodišti Jakubským výpadem přímo do Bezručových sadů.
Nad dveřmi Křížkovského 14, u vstupu na Parkánové zahrady najdete šesticípou hvězdu s půlměsícem – rodový znak Stanislava Pavlovského z Pavlovic (1579–1598), olomouckého biskupa a mecenáše umění působícího za vlády Rudolfa II. Znak sem zřejmě přenesli z dnes již neexistujícího renesančního domu, který Pavlovský vlastnil.
Další velká přestavba Křížkovského 14 se udála koncem 19. století, kdy se z rezidence staly byty, a pak v 80. letech. Od roku 2014 vypadá budova tak, jak ji známe dnes.
Brožura “Rezidence humanitních věd”