Historie
Na počátku bylo ghetto
Budova na adrese Univerzitní 3 neboli Umělecké centrum Univerzity Palackého náleží katedrám nejen filozofické, ale také pedagogické fakulty. Sídlí na ní:
- Katedra dějin umění FF
- Katedra divadelních, filmových a mediálních studií FF
- Katedra muzikologie FF
- Katedra hudební výchovy PdF
- Katedra výtvarné výchovy PdF
Patero uměleckých oborů má své místo v budově bývalého jezuitského konviktu, který můžeme považovat za jakéhosi předchůdce dnešní olomoucké univerzity. Barokní komplex propojuje někdejší Předhradí (dnešní FF na ulici Křížkovského) s Michalským návrším (část FF Na Hradě). Konvikt v současnosti neslouží jen filozofické fakultě, v traktu na Denisově ulici jsou uchovávány sbírky Vlastivědného muzea, na něhož navazuje kostel Panny Marie Sněžné. Směrem ke kostelu sv. Michala, v budově minulého semináře sv. Františka Xaverského, našla po sametové revoluci své sídlo Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého.
Předtím, než této části centra Olomouce začali vévodit jezuité, se zde rozkládal minoritský klášter a současná Univerzitní ulice byla židovským ghettem. Jako pozůstatek středověku se nám na nádvoří konviktu dochovala stará Židovská brána.
Trnitá cesta k uměleckému centru
První velké stavební práce na jezuitské koleji se rozběhly v roce 1661, přestavba dobového renesančního sídla byla dokončena do konce sedmnáctého století. V první polovině osmnáctého století následovala vlna dalších přístaveb. Právě z tohoto období pochází například kaple Božího Těla s bohatou malířskou a sochařskou výzdobou.
Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 se barokní stavba dostala do správy vojska. Konvikt se tak proměnil na kasárna a z nich pak na vojenskou nemocnici, po jejímž přesídlení na Klášterní Hradisko fungoval znovu jako vojenská ubytovna, a to až do poloviny dvacátého století. Po druhé světové válce se budova začala pozvolna navracet ke svému původnímu účelu, nejdříve se v ní usadila univerzitní vojenská katedra. Teprve po roce 1989 se přičiněním tehdejšího rektora profesora Josefa Jařaba zchátralý konvikt dostal zpět do držení univerzity.
Dnešní podobu získalo Umělecké centrum Univerzity Palackého kompletní rekonstrukcí v letech 2000–2002.